Pavel Holub
Kocour v botách

Nikdo z města Zvířkov se neodvážil něco ukrást, protože proti zločinu vždy stál chrabrý kocour v botách Caty, až do dne, kdy se konečně otevřel Zvířkový zámek. Všichni se do něj chtěli kouknout, ale nic tam nebylo, všechno bylo vykradené. Jediné, co zůstalo, byly stopy po Velkém Zločincovi. Tak šel Caty do práce.
Nejprve šel po stopách. Stopy ho zavedly do temného lesa. V lese byl Zločincův hrad, ale byl v tom háček. Caty se nemohly dostat přes stráže. Ale jako vždy Catyho něco napadlo. Caty si připadal trapně, protože se převlékl za sluhu Monkeiho. A říká strážím: „Pusťte mě, šel jsme pro dříví.“ Caty si myslel, že to vyjde, ale mýlil se. Jeden strážník povídá: „Dej mi dříví, já ho donesu Velkému Králi Zločincovi.“ Caty ztratil trpělivost. Hodil dříví na nohu střážného, svlékl směšný oblek sluhy, vytáhl meč a šermoval se strážnými. Ještě, že kolem tekl potok, strážní do něho spadli.
Caty si neuvědomoval, že je v hradě několik překážek. Caty moc štěstí neměl, když šlápl na špatnou dlaždici. Ocitl se v tunelu. A v celím tunelu se hýbaly ze strany na stranu ostré špičáky. Nevěděl, jak se přes to dostat. Myslel na to, proč se raději neobjevila obří armáda opiček s meči.A jak tak přemýšlel o mečích, dostal nápad. Vytáhl meč a všechny špičáky propíchl. Špišáky postupně popadaly.
Pak výtahem vyjel nahoru a tam potkal zločince Orla. Caty se snažil ho píchnout, ale marně. Chytil ho za nohu a orel vyletěl z okna. Ve vzduchu kroužil,aby se Caty pustil. A Caty se vážně pustil, spadl na zem a přežil to. Spřátelil se s lišákem Foxem, když orel chtěl sletět dolů, aby chytil Catyho.
A lišák Fox chytil orla. Fox a Caty od té doby řešili zločiny společně.

Nicola Audyová

Žila byla jednou jedna kobylka a měla hříbátko, jmenovalo se Kačenka. Jednou si maminka Katku zavolala: „Katko, vezmeš babičce košík s vínem a bábovkou. Dávej pozor na lišku.“Katka šla a zahlédla květiny a pomyslela si. „Květina se bude hodit.“ Položila košík a začala trhat květiny. Jak tak trhala, uviděla ji liška. Katka se lekla. Liška se ptá: „Co děláš?“ Ustrašená Katka řekla : „Trhám babičce kytičku.“ Liška se ptá : „Kde bydlí babička ?“ „Za lesem u potoka,“ odpověděla Katka. Liška řekla :“Děkuju.“ A Katka se pustila znovu do trhání kytiček.
Liška zatím doběhla k babiččinu domečku a předstírala, že je Katka. Babička jí otevřela. Liška se na babičku vrhla a babička se jí bránila ze všech sil, ale neubránila se. Mezitím Katka přišla, zaklepala, ale nic. Zase znovu zaklepala a vešla dovnitř a uviděla spoušť. Viděla lišku, jak žene babičku do kouta. Katka dostala nápad. Lišku ze zadu kopla a liška usnula. Babička a Katka odnesly lišku do studny. Pak si daly kus bábovky a víno. Katka šla domů a všichni žili šťastně až do smrti.

Adéla Růžičková
O praseti a kryse

U potoka byla chloupka s v té chaloupce žili prase Chrocht a krysa Blibka. Jednoho dne šli Chrocht a Blibka s tatínkem nařezat dřevo, ale Chrocht a Blibka se ztratili. Blibka uviděla v dálce světýlko a řekla Chrochtovi, aby vylezl na strom a podíval se na to světlo. Potom běželi za světlem. Stála tam perníková chaloupka a v ní žila jedna babizna. Navedla Chrochta a Blibku dovnitř. Vykrmila si je a potom řekla Chrochtovi a Blibce, aby se posadili na lopatu. Ale Blibka řekla, že neumějí sedat na lopatu, tak jim to babizna ukázala a oni jí hodili do pece. A pak šli za tatínkem a byli šťastní, že se vrátili domů.

Gabča Golonka
O Popelce

Byla jednou jedna kobylka Popelka. Musela doma celý den uklízet popel. A měla nevlastní mamku Žirafu. Žirafátka byly Popelčiny nevlastní sestry. A ty sestry byly na Popelku zlé. Poroučely jí, musela jim sloužit. Jednou šla kobylka Popelka na ples, a tancovala s princem Bizonem, který se do ní zamiloval. Popelka mu ale utekla a přitom ztratila podkovu. Princ byl nešťastný. Hledal ji dlouho a všem kobylkám zkoušel podkovu, až Popelku jednoho dne konečně našel. A tak se z Popelky stala princezna.

Jakub Ševčík
Perníková chaloupka

Byl jeden kocourek a kočička a jejich tatínek byl velký kocour. A ten velký kocour je odvedl do lesa. Řekl jim, že jde chytat myši, ale ve skutečnosti utekl domů. Kocourek a kočička hledali domov. Ale nenašli ho, tak šli dál, až došli na palouk a na tom palouku uviděli chaloupku. V té chaloupce bydlel had. Kocourek a kočička uviděli na chalouce ryby. Skočili na chaloupku a byli tam pět minut. Ven se vyplazil had a řekl: „Co tady děláte?“ Kocourek řekl: „Máme hlad.“ Had odpověděl: „Pojďte dál.“
Tak kocour a kočička šli dál. Pak dva dny spali u hada a pak se kocour zeptal: „Nevíš, kde je náš domov?“ „Vím,“ odpověděl had. „Řekneš nám cestu?“ ptala se kočička. Had jim řekl : „Musíte jít kolem lesa.“
Tak šli kolem lesa a došli na most a kočička se koukla a uviděla domov. Kocourek a kočička utíkali domů. A doma řekl velký kocour, že je zavedl do lesa proto, že mu to přikázala matka. Ale matka zemřela a velký kocour slíbil, že se o ně bude starat. Tak se o vše staral a je konec.

Kiki Hladíková
Jak jedí sýkorky

Takže postavíte budku. A udělejte to, co nejlépe, aby vám budka držela. Něco do ní dejte, například tvrdý chléb. Pak ji dejte za okno a čekejte, dokud nějaký ptáček nepřiletí. Jestli s vám to povedlo, jste dobří.

Fabián Pavlíček
Pohádka na poslouchání

Byl jednou jeden moc a moc zlý kluk, který se jmenoval Tom. Chytal zvířátka do pytlů. Jednou chytil jednoho ptáčka do pytle, ale ten mu letěl i s pytlem a spadl na zem. Našel ho kluk jménem Fabián a pustil ho na svobodu. A tak se Fabián stal ochráncem zvířat.